வளர்ந்து விட்டதனால்
நகர்ந்து வேறிடம் சென்றிட
உன்மேல் ஊன்றி நிற்பவை
கால்கள் அல்ல
என் வேர்கள்.
~.~. ஜெ.சி. நித்யா ~.~.
Labels: தாய் மண்
Copyright © 2016 உயிரின் தேடல்...
Template design by: Raycreations.net, Ray Hosting
All pictures used in this blog except few are taken from the web.
Credits belong to the actual owners. Thanks.
6 comments:
siriya kavidai eninum aazhamaana artham...naanum appadi adikkadi unarndadundu..
அன்பு நித்யா,
வெகு வருடங்களுக்குப் பிறகு வலைப்பூக்களை பார்வையிட வந்தேன். இன்று நான் வாசித்தவற்றில் என் மனதுக்கு நெருக்கமாய்... எவ்வித பூச்சுக்களுமின்றி... இது இப்படித்தான் என்று சொல்வதாய் அமைந்திருந்தது இக்கவிதை. என்றேனும் ஒரு நாள் இறைவிருப்பின் பேரில் மீண்டும் வலையெழுதும் பட்சத்தில் நிச்சயம் இக்கவிதையினை என் பக்கத்தில் பகர்வேன். என் வாசிப்பை நிறைவாக்கியமைக்கு நன்றி.
- தோழி
பகிர்தலுக்கு நன்றி Ananda!! Sorry abt the delayed reply. I don't know how I missed to notice this comment..
அன்பு தோழிக்கு...நன்றிகள் பல.
நீங்கள் சகாராவா?
இல்லையெனில், நீங்கள் யார் என அறிய ஆவல்.
சீக்கிரம் எழுதுங்கள்...எனக்காகவும் எல்லாருக்காகவும்...
It's a kind of do or die love.
Payamma irrkku.
பயப்பட ஒன்றுமில்லை.. :) தான் ஊன்றி நிற்கும் மண்ணை நேசிக்கும் எவருக்கும் தோன்றக் கூடியது தான் இந்த உணர்வு..
And, it's not do or die. it's about never leaving no matter what..:)
Post a Comment